VORTEX BIKE TEAM

Název: Ortika Valašská 24h, místo: Bystřička 27.6.-28.6.2009, trať – délka 8km, převýšení 150m. Na tento závod jsme plánovali účast s Rosťou už minulý rok. Zkrachovalo to na počtu 2bajkerů (chtěli jsme jet ve čtyřech, ať to tak nebolí)-netroufli jsme si a také jsme neměli světla na noc. Podařilo se to až letos, přemluvili jsme borce a borku (žádný Plch a dcera!) z Vortex pivčo týmu. Preventivně a chytře Rosťa zavčasu za všechny uhradil i startovné, ať není již pro nikoho cesty zpět.. Zúčastnili se Léňa, Majer, Trasér (Vortex bike team) a Rosťa (Proko bike team). Týdenní příprava, hledání velkých, malých stanů, půjčení dodávky MERCÉDES (laskavě zapůjčeno od pejsáčka Božíčka-firma IZOKLIMA Zlín), světel na noc jak na bajky, tak do stanů, nabíjení baterií všeho druhu i velikostí, menáž, technické haraburdí na opravy a údržbu… zkrátka hektický týden, který se však později skvěle zúročil.

Pátek:  Po obědě jsme vyrazili jako vojenská výprava do Iráku směrem Bystřička, kde ještě nikdo nebyl, vykolíkovali jsme místo ve stanovém městečku a spokojeně odjeli do Mikulůvky do domku rodičů Rosti. Zaparkovali jsme dodávku a ihned navštívili nedalekou místní osvěžovnu s přetěžkým úkolem počkat u hnědého moku na Majerka. Dojel brzy, (nemocný černý vůz Citroen se mu podařilo opravit, spadlý řemen nahozen), Majerek se usmíval, letitý pesan Art-milý pitbull se řehnil vzadu v autě…..vyrazili jsme tedy na prezentaci. Při pohledu na vykolíkovaný stanový prostor jsme zdálky pojali podezření. A opravdu, při podrobném prozkoumání byly naše kolíky rozmetány po okolí, organizátoři naši parcelu rozdělili na tři části. Hmm, zde se nevejdeme! Nejvyšší rada tedy rozhodla změnu plánu, nespí se na Mikulůvce, ale teď hned se rozbijí stany a spí se zde. Výborná volba! Jen jsem ještě netušil JAK výborná. Návrat na Mikulůvku pro zbytek výpravy, snědli jsme zde nachystané výborné klobásky od Rosti a honem zpět. Po postavení komunikačního kempingového rodinného stanu z roku 1971 (komu čest, tomu čest, vybledlý a nepotrhán hrdě stál uprostřed louky), bylo tedy še nachystáno a hrdě položena kontrolní otázka: Co asi takhle napadne bandě odpočinutých bajkerů jako činnost před závodem? Bez odpovědi proveden bleskový přesun (někteří i utíkali) do areálu u Lukášů, místo startu, cíle.. v hospůdce jsme byli mezi prvníma. No to zase dopadne…jak jinak než tradičně!  Sady s mokem začaly putovat po běžícím pásu směrem od pípy k nám - 1.sada: hnědá + zelená… 2.sada…pak dokonce někdo zrychlil rychlost dopravníku sklenic… vše bylo bravurně a s elegancí zachyceno v tlapkách týmu a kvalitně ekologicky zlikvidováno. Dle fotodokumentace jsme zde „tréninkově“ prožili pátek, sluníčko střídalo tmu, sucho déšť. Proběhly rozmluvy s dýdžejem, (napsali jsme mu i dokonce playlist na příští dny, CO asi by tam PŘESNĚ mělo zaznít z hrajících dřevěných beden. Vortex již tuší co :-) Do nastrčeného mikrofonu hovořili všichni, i když to nikdo neposlouchal, bodejť, posluchači žádní, pesan Art do mikrofonu mlčel, ba ani neštěkl. Hbitě se k nám přidal i herec Hroch ze Zlínského divadla Hroch&Pásovec, sestřička od zubařky (odkud já Vás znám?)..a další. Zkrátka povedená tradiční noční taškařice.

Sobota: Po probuzení jsem velmi, ale velmi rychle zažehnal vyčítavý pocit, že začíná teď jít hodně do tuhého, sranda skončila a jal jsem se hledat zbytky týmu s otázkou, přežil celý? Přežil! Někteří ve stanech, Rosťa v dodávce téměř přikryt třema bajkama, ale byli jsme komplet. Dobré ráno Vietname!!!! Vyorané myši vylézaly ven, kolikpak je asi tak hodin? 7hodin a něco. Do startu v poledne se dáme určitě dohromady. Snídaně, kolem buchot, ryk, hlahol, všichni stavěli stany (sektor "Valašští bačové" stále prázdný, asi jeli pro zapomenuté ovečky), rozmisťovali techniku, my rychle na snídani pryč odsud, náš technický doprovod  Karlos a Sláva (oba dva nezávodivší, beze vší) opět starting dne ihned zrána hnědavým mokem. V 11h jsme vyslyšeli rozpravu ředitele závodu, v podstatě jsme se nic nového nedozvěděli, fair play, bacha na zdraví, čipy s sebou, pijte, jezte, milujte se…pokud to ale vše zvládnete dohromady. Majerkovi jsme jako nejzdatnějšímu závodníkovi týmu suše, leč mile až drze, ač VELMI důrazně jen oznámili: Jedeš první!! Prozradím proč nejzdatnějšímu – ticho, ticho… pssst, víte proč? Má nejtenčí nožky - jako hamrlesky, jedou mu jako čert, levá střídá pravou jako loukotě na parní lokomotivě, k tomu bajk světové třídy GIANT TRANCE  - kolo roku, Schwalbe…bla, bla. Zkrátka položil bajk na trávu v prostoru startu, uvázal si pečlivě a hrdě pinonýrskou červenou kravatu (asi nějaká nevyřešená událost hluboce vrytá v jeho paměti z mládí) a odkráčel mezi ostatní vlky na start. Již tímto počinem zpozorován moderátorem posvětil slávu našeho týmu a navázal na slávu večerně-noční z pátku. Podotýkám, zde se startuje systémem Le Mans, utíká se asi 150m ke strojům, pokud však ten svůj najdete! Dal jsem ve správné chvíli správnou radu Majerkovi, jak jinak, že? Vem si ten bajk co zbyde, dyť je to jedno, ne? Dobrá Petrucio, dobrá! Jsem v klidu. 10, 9, …3,2,1, START! Majera málem zašlapali, chytře zvolnil, aspoň nemusel nic hledat, našel svůj stroj a Vpřed! Taktika byla jasná a pečlivě připravená - doslova a do písmene ŽÁDNÁ!! Čekal jsem jak dojede Majerek, jak bude vypadat, jestli pojede další kolo, kola, či až do neděle zcela sám. Óóó, jak jsem se mýlil! Čekám v záloze, co kdyby se něco náhodou událo na střídací pozici, Majerek přijíždí po 25 minutách, já křičím, mám jet, či ne? No jestli chceš, tak jeď! Tak tedy jo, plááác bubana-předání štafety, jedu. Trať pěkná, mazlivá, celkem rychlá, úzká, akorát ten kopec na 6km byl už v 1.kole akýsi pridlhý. No to se snad rozjede. Řeknu vám, nerozjelo! Trápilo mne to kopčisko opravdu každé kolo. Po příjezdu do cíle jsem pochopil asi nejlepší strategii pro náš tým. Střídání po kole Majer, Trasér, Majer, Trasér plááác Léňu, Rosťa, Léňa, Rosťa. Další borci na řadě by byli ideální, bohužel nebyli. Tedy znova od začátku, Majer, Trasér, atd…. Počasí nic moc, občas mrholilo - padaly vši, občas sprchlo, sluníčko odjelo na dovolenou na Karibik-tímto ti fakt moc děkujeme, lesy zlověstné, bahýnko se nějak množilo, antiprokluz (ABB, ABS, RDM, RDS, CDS a ZZP) na zadním kole s přebytkem výkonu nefungoval, klouzalo to jak na Štěpána, tedy chůze pěšky. Čas plynul, tma se vplížila z lesa jako smrt do osady. Kolem 19:52 jsem přebíral od Majera další sérii již s připravenými světly a s obavami. Co vlastně v tom lese uvidím? Po pravdě, viděl jsem toho dost, na řidítkách svítilnu Fénix do 5m vodotěsnou, co kdyby, na přilbě čelovku od světově uznávaného bastlíře Řepy.. nádhera! Jedno světlo svítilo pevně, druhé komíhalo, nebyl jsem tedy v bahenním lese sám, pěkně jsem si s něma popovídal. Občas pípalo něco pod nohama, asi nějaká kontrola Boha shůry, průjezdem stodolou bacha na kosu, vidle, hrábě a hlavně se tam vejít, pííp, píííp, bacha na sjezd dolů k říčce, výhružně žlutě blikající rychloměr na smrku patrně ukraden a přemístěn z místní komunikace ukazoval ze začátku rychlost 30km/h (Léňa prý 36!), pak 25, pak v noci i 19, hlavně opatrně po kamenech, ať nechytnu tygra. Tomík sdělil, že prý tudy jel přes den 48km/hod, v noci 38-40km/h. Ještě že neblikal ZPOMAL a dole navybírali příslušníci pokuty v naturáliích. Mezitím začínaly být úrazy, zlomená klíční kost, nějaké ruce, začínali přerychlí šlachaři odcházet z trati. Hmmm, dávejte bacha, jo? Mezitím jídlo, připravená deka od Slávy a Karlose, banány blééé, meloun mňam, rozinky šly, bujón vizáží jako teplá voda z kaluže, čaj, ionťáky a nejlepší byly naprosto skvělé a fantastické pravé valašské frgály, na ty jsem asi odjel skoro celý závod. Dodnes nechápu, kde se v takovém množství vzaly, zkrátka byly tam a móóc chutnaly.

Neděle: Po absolvování své km dávky na trati jsem převlečený do suchého zalehl do spacáku, měl jsem jen asi hodinu a půl volna. Pokus o spánek po půlnoci zcela selhal, ostatním, jak jsem se dozvěděl později, taktéž. Čili neplatný pokus. Zavedli jsme skvělou vychytávku podle druhých týmů a to hlášení průjezdu kolem stanů: Řvaní hesel, synonym a šifer: Vortex Trasér, Proko Rosťa – to nevím kdo byl, Léňa Vortex!, naproti Blacky2! - to bylo u Tomíků. Každopádně pohled na mobil, na čas, zda se jede podle plánu, zda není technický problém.. atd. Je to dobrý, ještě můžu spát. Prdlajs, zavřené oči, slyšel jsem žížaly lézt pode mnou a ožírat trávu. Naproti bivakoval bez technické podpory Rychlej turista, přijel a říká: nemá to cenu, jsem třetí, ztráta 50min., to už nemá cenu. Hmm, v padoku se vždy zdržel tak max. 6,5min a ihned na trať. Co k tomu dodat?? Asi Terminátor či Kryťák z Červeného trpaslíka. Kolem 2h zrána výlez z teplého spacáku do stěny K2, venku humus, sníh se měnil v déšť, mlha (Zrůdná myšlénka: Což takhle si kolem 1h zrána projet 16km v lese, zabalit to a zase jít spát? No nápad skutečně jen pro pravého magora). Ale já musel! Tak jo, suché hadry, přemázl řetěz, vidle a vzhůru čekat na Rosťu na start. Bohužel dojel a já vyrazil s kamarádama světýlkama do temnot. V lese se to jen hemžilo naproti ve svahu světýlkama, světlušky to však nebyly, patrně asi pacoši z Bohnic. Dojeto, bahýnko se opět začalo množit, bajkerů na trati jaksi ubylo, začal jsem míjet a předjíždět sólisty, byli už prošití, hrdinně tlačili pěšky své stroje vpřed. Splněno ok, jídlo, údržba, umytí nožek od bahna. Spánek po 3h. tentokráte jsem usnul-pád do temnot, žížaly pode mnou asi patrně též. Kromě hlášení: Blacky 2, (dle upřesnění Tomíka přezdívka na bikefóru, já jsem rozuměl "vlaky"), Léňa, Rosťa…najednou řev ředitele závodu blízko nás. Vy jste Drásalovci? Prý si to zkracujete, vypínáte světla, byli jste viděni 3x za sebou číslo závodníka známe (6024), časomíra nelže, jedete kolo o 4min míň. Ještě jednou a budete diskvalifikováni!!  Hmm, říkám si pro sebe, jsou to pakoni, proč to dělají? Vždyť jsou 5. z 10. My 6. Samozřejmě k tomu rozčilování Drásalovce, já nic, já muzikant, kdo nás naprášil… A další řev z dálky: Patřičné kontrolní místo opustil jeden z pořadatelů-místní kluci patrně z vojenského klubu, vyměnili si bez dovolení pozici, patrně jeden nedošel, či usnul, nevím. Slyšel jsem nějaké výhrůžky od vedení závodu, že jim zašlape hlavu do země.. Chichi, tož to bych se šel na to podívat! Kromě tohoto incidentu vše proběhlo ok. Další směnu jsem najížděl už téměř za světla, jako poslední se světlama, čas projetí kola se zlepšil, bylo již vidět. Dobré ráno Bystřičko! Nikde nikdo, jen muzika, jídlo, pár střídajích borců, mlha jak v Londýně, čas vhodný pouze pro ležící partyzánskou hlídku s odjištěným samopalem. Tfuuj! Hnus, humus, filcky a polské vši. Válka však neskončila, pokračovala. Nástin časů za kolo našeho týmu: Majer 26min, Léňa 26min, Trasér 28min, Rosťa 30min. Vzhledem k počasí, době, noci a stavu trati se to měnilo, odstupy zůstaly přibližně stejné. 5. místo: Drásalovci stále o 1 až 2 kola víc jak my, 7. místo nás o kolo míň dohánělo. Strategie: neudělat chybu, precizně střídat, nepíchnout, technické problémy nás snad minou, s tímto počasím máme všichni zkušenosti, brzdy ok, řazení všichni vychytané americké SSSRRRAM!!!!! Takže no problemo. Jen vyděržaj pioněr! Tým byl perfektně sladěn, zodpovědně nastupoval na střídání. Pohoda. Kolem 8h začíná pršet, napřed vši, pak muchy, pak začaly padat lodní provazy zaoceánského parníku z nebe, trať se stává vhodnou leda pro čínská prasátka chrochro, pro vyválení slonů, hrochů, a někde možná i pro menší krokodýly.. Ukončena série 5 komplet střídání směn, takže každý po 10kolech, celkem 40kol. Je 8:13h, začíná Majer 41.kolo, Trasér 42., Majer 43., Trasér 44. Dojíždím do cíle, pořadí nezměněno, stále 6. z 10., čas 10:26. Jakou taktiku zvolit? Ihned začíná na trati Majer 45.kolo, divím se, má jet Léňa! Další „hokejisté“ sedí na střídačce v civilu, bez bajků, kur..de, a je mi to jasné. Hra se zakončí bez brankáře, buď a nebo. Drásalovci dle komentátora již ukončili závod a nebojují. Nám zbývá jediné, dojet ještě jedno kolo navíc a tak překonat Drásalovce o jedno kolo. Ale času moc není, je to o sekundách.. Majer dojíždí 45.kolo v čase kola 30min, světový čas 10:56. Máme na 2kola 1:04min do ukončení závodu a počítá se celé ukončené kolo. V tomto počasí, stavu trati a bajku, které již sténá obaleno bahnem je to snad už nezvládnutelné a já pomalu házím odjištěný samopal do lesa. Vyrážím na trať, bahno na trati excelentní, kaluže se zvětšují a prohlubují, dobře zvolit hranu rizika zranění a jistoty dojetí včas je velmi riskantní, dávám do toho vše. Vzhledem k tomu, že poslední kola jsem jezdil v časech 31, 32, 36, 35 min, Majer o něco rychleji 30, 28, 31, 30 min jedu fakt naplno, pěkně to klouže, průjezdy činím po mokré trávě a bahně motorkářským stylem nohou na zemi, když tak lehnu a projedu to bokem, v kamenitém sjezdu bez brýlí nic nevidím, bacha na šutry, tady někde bude, kde jsi??? Tady, těsně jej míjím, vjezd šikmou louku, nebezpečný poslední sjezd u stanů již nejedu, ale kloužu opřen o bajka, tretry už nedrží, jako na sněhu, naskočím, kliky se nějak motají, nemůžu je panožkami trefit, rovina kolem stanů, výjezd po krátkém asfaltu, téměř maximální tepovka, zatáčka, řvu na Majera: „VORTÉÉX!“ Střídání, Majer bleskově vyráží, můj čas za kolo 33min, čas do konce 29min30sekund. Dokáže to Majer? Všichni čekají, kdy se zjeví, čas neúprosně běží, prší, louže jsou ještě větší. Já mám výčitky, že jsem vypustil předešlá kola, mohla být rychlejší, teď riskuji zdraví Majera, který  občas a dost rád padá. Má to zkrátka v krvi.. Čas 11:55, 11:58.. všichni už dojeli, i kameraman Eurosportu s obrkamerou na rameni čeká na Majera v zatáčce… čas přímo letí.. obrovské číslice na časomíře 11:59:02 a Majer je TADYÝÝÝÝ!!!! Šílený čas za kolo 28min34“, ještě měl téměř minutu čas. Radost, řev, Majer leží na zemi, patrně však houby nehledá.. my všichni kolem něho.. Ty jsi ledoborec, ty jsi to dokázal! Jsme 5. z 10. a Drásalovci 6.! Dobře jim tak, neměli to vzdát. Ještě tradiční rozhovor hrdiny s komentátorem, pamětní fotečky.. Majerek září… teda fakt jsi dobrý, gratulujeme a díky za neskutečný zážitek.

Následuje vyhlášení vítězů:

1. Rychlej turista (P.Kozlík) to opět vyhrál, 36kol - 298km,  poslední kolo šel pěšky, stěžoval si na koleno

2. Kubíček také 36kol – 298km, ale měl horší čas, bylo to tak tak.

 Tomík Lukeš (Ski a Bike Centrum Radotín) ve čtverce byli první, 57kol, 473km. No jo, mladí hoňáci

V naší kategorii FMIX:

1.Valašská 24mix - 53kol, 439km

2.Beskyd bike - 53kol, 439km

Měli horší čas, stále vedli, Křenek v noci zlomená klíční kost, jeli ve třech, pak problémy se zamotaným řetězem v kazetě, jeli ve dvou, Monča Janošková jela jak čert, byla nezachytitelná. Dle mne svým výkonem (měli bohužel kopec smůly) závod vyhráli, bohužel pravidla jsou pravidla a ne povidla.

3. Veget Team - 52kol, 431km

4. Nemáme najeto - 49kol, 406km   PĚKNĚ KECALI!

5. PROKO VORTEX TEAM 47kol, 390km

6. Drásal team Holešov 46kol, 381km

7. Victrix Bike team  46kol, 381km, horší čas

V našem týmu ujeli za 24hodin na místním tankodromu:

Majer – 14kol, 116km

Trasér – 13kol, 108km

Léňa, Rosťa – 10kol, 83km

Další události nepodstatné, tombola, v které jsme prdlajs vyhráli, úklid stanů, fuj, opři tom se opět rozpršelo, tfuj, odjezd po louce, kdy bez pomoci šesti vojáků, kteří zatížili zadní nápravu naší dodávky bychom nevyjeli z bahna na cestu, úklid všeho doma až do nočních hodin.

Závěrem bych chtěl poděkovat za skvělý životní zážitek:

-Organizátorům 24h: skvělé, skvělé, známka 1**. Jídlo, frgály-mňam, trať, o mínusech nevím žádných… a to je fakt co říct

-Řepovi a Hynáskovi - za zapůjčení světel, bez nich bychom opravdu tu cestu nenašli

-Léni - která neremcala na počasí, naopak nás podpořila skvělou náladou v nočních hodinách, skvělým „chlapským výkonem“ na trati, (tož ale fakt je dobrá, co dobrá, vynikající!)

-Majerkovi – co k tomu říci? Vše jste už výše četli.. Majere, Majere, ty kluku ušatá, pojď ke mě..

-Rosťovi – manažerovi za strhující strategii závěru závodu (skoro jako Ross Brown od Ferrari), zapůjčení stanu, techniky, celé organizace, atd..

-Karlosovi Strýcovi, Slávovi Kůžovi za podporu psychickou, technickou, dekovou, jídlovou, fotografickou, pivní a zelíčkovou.

-Manželkám, hostům, přítelkyním atd…

-Božíčkovi Šandovi – za půjčení velké dodávky, která byla moc fajn (až na ten úklid před a po akci, ježiš to zas bude drahé a těch barev na stole co spolu opět vyklopíme, brrr)

A co příští rok? To nejsou Beskydy Trophy, to se dá zajet v pohodě, věřte mi…

PS1: Je až neuvěřitelné, že při takovém počasí jsme zůstali vcelku, všichni zdrávi, bajky vydržely, nikdo nepíchl, vše fungovalo jak mělo

PS2: Kdo nejel…, není… no radši to už psát nebudu

SPORTU NAZDAR! ZDAR! Vortex pivčo.

Autor reportingu: Trasér