VORTEX BIKE TEAM

Podzimní čas nadešel, řada aktivně účastnících se členů VORTEXu na vyjížďkách řídne a toho dne jsme se u Dakoty sešli v počtu tří členů a jednoho sympatizanta, který si dovolil přijet na kole, které...ale to je jiná pohádka a nebýt Majera, nikdy by se nestala, a...no nic. :o)

Přijel Majer na svém novém závoďáku Giant, přijel Rygi na svém ferrari FSR, přijel Vilda 29er (už) na skvělém kole a nemohl jsem chybět já. Zpočátku ostýchavých nápadů, kam že to dnes vyrazíme, jsem se ujal stopy sám a klasickou cestou do dolních Výškovic namířil své přední kolo. Přes nadšené halekání spoluvyrazivších se výstředně ujal slova Majer, jemuž u benzinky pod Dudisem praskl šroub držící sedlo, aby tak po minutě nakvašeného pohledu ujal směru domů pro sedlo jiné...opravit to nešlo i přes povzbuzování i přes dobřé míněné rady ostatních a tak přesedlal na zapůjčeného zimáka modročerné barvy...potížista nasedl na konečně dobré kolo a tradá pryč.

Jelikož se díky potížistovi už poněkud sešeřilo a v radosti nad týmovou vyjížďkou jsem opět vyjel první, následován ostatním. Žádných dalekých výšin, či vysokých dálek jsme se nedočkali, klasika za Starou Bělou v okolí Palésku jsme si užili takového toho domácího bajkování. Tma padla a někteří...skorobajkeři a jim podobní...s nástupem tmy vytasili své blikačky, aby si pak terén užili o to víc a nebáli se jet i více než 8kmh :o) Inu, i stará sigma mirage halogén dělá při absenci LEDek stále dostatečný výkon ;o)

Konečným regeneračním stanovištěm se už klasicky stal Korpus, slovo dalo slovo, pivo dalo pivo a v rámci zachování solidního pracovního výkonu následujícího dne jsem se po pár minutách takticky zvedl, ujel domů...abych si pak ve Stodole dal ještě jedno na spravení.

Čest takovým vyjížďkám! :o)